Myšákovo cykloputování: tentokrát Evropou

Spím v lomu na kameni vedle cesty, takový malý lom, lomíček. Balím věci, sluníčko svítí vyrážím. Chtěl jsem vyrazit dřív, ale měl jsem večer těžkosti nahrát tady pár fotek, tak jsem šel spát zbytečně pozdě. Cesta mírně stoupá, vlní se, kolem řeky to jede. Okouknu místní šlapací drezínu, ale ani mě napadá si ji půjčit. Budu mít svého šlapání ještě dost. Stavují se k benzínce, měním řetěz, který jsem si koupil už v Dánsku. Trochu očistím kazetu, kladky i přední tácy od kola. Jo a za plechovku z Dánska v Norsku nedostanu zálohu jsem zjistil. 🙃 Z řeky je občas přehrada. Okouknu krásný dřevěný kostelík. Dovnitř nejdu, chtějí nemalé vlezné a já vím, že mám ještě kus cesty před sebou. Vjizdim na dlouhou sotolinovou cestu,dost se vlní, stoupá, krásné výhledy. Dost fouká od severu, tak je místy i chladno a jede to pomaleji. Na vrchních bodech mé cesty jsou často jezírka. Vždy mě to prekvapi, čekám sedlo a ono to tady je ta...

Nastoupime jako cyklosti a motorkáři první na trajekt. Obsadim si místo u zasuvky a nabíjím vše co mám. Ještě při čekání na trajekt slyším: "Tak to je borec na kole do Norska" ... Odpovím díky za pochvalu. Jsou překvapeni, že jsem Čech. Jedou autem na Lofoty a budou se vracet 16.8. ... To je náhoda, mně 16.8. leti letadlo z Alty.  Slunce zapadá a my vyrážíme. To je znamení že se otevírá bufet a já můžu sníst vše co dokážu. Mám v plánu se najíst dopředu, budu to potřebovat. Placam do sebe páté přes deváté, zachutnal mi syrový losos a nějaka panenka. Pivo na čepu dobre nemají, tak střídám brusinkový džus a kolu. Ano bylo mi blbě, ale ničeho nelituji 😂. Na trajektu jsem se koukal do mapy a překvapilo mě jak je to ještě daleko. Vymýšlím varianty jak stihnout letadlo a neubrat si ze zážitků z dovolené. V hlavě se mi toho točí dost, ale nemusím nic rozseknout hned. Uvidíme podle počasí a taky mému stavu. Vystupuji z trajektu cca ve 2 ráno. Nemám...

Vstávám a přemýšlím jak to dnes udělám. Nakonec zvítězí varianta, dojedu do Hirtshal nasednou na trajekt a ve dvě ráno mam být v Norsku. Co tam pak budu dělat, to je velká neznámá, dobrodružství. Rano omrknu místo kde jsem spal. Dalo se totiž spát i v bunkru, ale já když někam dojedu, tak už je vše obsazene a nechtěl jsem ostatní rušit. No v bunkru bych stejně nespal ale mají to tam fajn. Cesticka vede sotolinkama, občas s výhledem na moře občas v lesíku. Vítr mám vzadech, vše je super. Mala pauza u moře a pokračuji dál. Dojizdim k velké písečné duně. Kolo nechávám dole a jdu se projít. Jdu bosky, trénují plosky (nohou).  Vyhledy jsou supr, písek pod nohama jemný, koukám jak děti skáčou z duny dolů. Sebehnu si ji taky a jdu na kolo. Je třeba točit. Tady ta architektura malých chatek které zapadají do krajiny semi moc líbí. Buď jsou kryté dunami písku nebo křovím s růžemi a mají velká okna, krása. ...

V noci mě probudí déšť, nechal jsem si otevřeno tak mi napršelo na nohy.  Hned zrána začíná boční vítr a trochu protivítr. Šlape se těžko ale jedu. Opravil jsem si botu a je jako nová :-D. Scenerie jsou dnes moc krásné, větrné ale krásné. Nasedam na trajekt přes kanál a kecám s jedním starším elektricyklistou. V důchodu projíždí Evropu křížem krážem. Kdyz vyjedeme z trajektu, fouká šílené, tak mi dělá domestika a rozráží mi vítr. Jede se mi o hodně snaž. Bylo to milé, byl to jeho nápad. Obcas cesta vedla i lesíkem, to byla úleva od větru. Už mě bolely záda jak jsem pořád bojoval s bočním větrem. Nezdá se to, ale s riditkama to hazí. Tady už to jelo, ale moc hezky. Tady se má cesta stačí a já vím že pojedu spíše po větru, krása. Zapad slunka na bunkru a hurá najít místo na spaní. Ujeto: 159,4km, Nastoupáno: 364m. Suunto

Moc dobře jsem se nevyspal, komáři a jiné mušky mě chtěli snad vycucnout celého. Vedle těch přístřešku je i taková škola, kde jo voda. Umyju se pod kohoutkem, dotankuji do bidonu vodu a vyrážím. Když jsem si obouval cykloboty, říkám si ta voda jim nesvědčí, vypadají už hrozně. Musím si je umýt a pak nechat proschnout. Vyjizdim na sotolinovy nasep a jede to hezky. Občas vyruším hejna ptáků a ty kolem mě létají. Tady u chrámu na sluníčku svačim a zouvam si boty aby proschly. Zjišťuji že jsem si tam nohou ve vnitr boty rozmačkal slimáka. Nechutnost bot dosahují o level výše. Cesticky supr, když jsou schované tak na mě nefouká, jinak fouká dost z boku a protivítr.  Tady už za dunou bude moře. Pauzicka a osvěžení. Asfalt jen pro mě na dlouho. Pak se cesta stačí a začne supr krásná pěšinka, trasu si užívám. V mokřadech kolem se odráží zapadající slunko luxus. Domecky s doškovou střechou zapadají do okoli. Jedu i takhle lesíkem na závěr. To už spěchám na místo kde to dneska za...