21. den

Spím v lomu na kameni vedle cesty, takový malý lom, lomíček. Balím věci, sluníčko svítí vyrážím. Chtěl jsem vyrazit dřív, ale měl jsem večer těžkosti nahrát tady pár fotek, tak jsem šel spát zbytečně pozdě.

Cesta mírně stoupá, vlní se, kolem řeky to jede.

Okouknu místní šlapací drezínu, ale ani mě napadá si ji půjčit. Budu mít svého šlapání ještě dost. Stavují se k benzínce, měním řetěz, který jsem si koupil už v Dánsku. Trochu očistím kazetu, kladky i přední tácy od kola. Jo a za plechovku z Dánska v Norsku nedostanu zálohu jsem zjistil. 🙃

Z řeky je občas přehrada.

Okouknu krásný dřevěný kostelík. Dovnitř nejdu, chtějí nemalé vlezné a já vím, že mám ještě kus cesty před sebou.

Vjizdim na dlouhou sotolinovou cestu,dost se vlní, stoupá, krásné výhledy. Dost fouká od severu, tak je místy i chladno a jede to pomaleji.

Na vrchních bodech mé cesty jsou často jezírka. Vždy mě to prekvapi, čekám sedlo a ono to tady je takové pozvolnejsi.

U veřejných záchodu potkávám cyklostu z Belgie, bavíme se, říká jako už asi 100. člověk v řadě, kde mám zavazadla. Že prý jsem moc na lehko, potěžkame si kola, závidí mi a říkám mu, tak ještě dva malé kopečky a jedem dolu. On se směje že pro něj to nejsou jen dva kopečky. Přitom to je jen 2x 200m výškových. Taky jsem se na nich ale zapotil a vedli po cestě, jezdilo dost aut a když jsem sjížděl tak jsem neměl pocit jako v Alpách, že jsou řídíči zvyklí na cyklisty a že do zatáčky se přece nepředjíždí!

Pak následuje cesta dolů mimo cesty, opět se vlní a je štěrková. Krása užívám si jízdu, občas teda silné brzdim, když super jemný a jezditelny štěrk přejde na volné ložené kameny. Přecejen nechci ať se kolo rozpadne, v papírech má napsáno silniční endurance kolo Trek Domane.

Celkem se to táhne a já měl plány jet zas nahoru.

Kdyz jsem sjel úplně dolů, bylo pozdě, kolem cesty s auty jsem nechtěl jet za šera. Navíc doslova cítím že potřebují sprchu. Kouknu na telefon, kemp je blízko a mobil mám už taky skoro vybity. Jedu do něj. Kemp má dokonce kuchyňku, dnes si dávám těstoviny s boloňskou omáčkou z pytlíku, které vezu už z Prahy. Jsou výborné, dávám si čaj, nabíjím všechna zařízení pohoda. Ve sprše někdo nechal šampon, tak si trochu ukradnu a vyperu si i věci. Nechávám je sušit na věšáku v budově. Zítra budu připraven zase na spaní na divoko. Těším se.

Ujeto: 159km; Nastoupáno: 2006m

Suunto