5. den

Dnešním úkolem bylo vystoupat na Col de l'Iseran (2764 m) a sjet v rozumný čas dolů a vlastně si odpočinout. Na mapě to vypadalo jako jedno sedlo s mírným nástupem, dával jsem si přece do teď i sedla dvě.

Z kempu vyjíždím klasický pozdě, dobijim powerbanky a pod. První stoupání naznačuje, že nohy pomalu uvadají s přibývajícími dny.
Prekvapilo mě že tu mají venkovní zimní stadion v provozu i v létě. Zrovna nastupovali mladí hokejisti na led.

Cyklistikou to tady žije.

Sjizdim do údolí, kde mě čeká nepříjemná cesta pod dálnici. Je vedro, cesta pomalu stoupá a naštěstí moc aut nejezdí, ty se řítí na dálnici nade mnou.
Po cestě se stavím do obchoďáku potkávám cyklisty z Kanady, tak kecame před obchodem sedíme na betonu na zemi a u toho jíme. Příjemné.

Dalnice se odklonila a už je cesta mnohem lepši.
Na konci údolí se cestička zvedá a já stoupám do sedla.

Behem "chvíle" nabíral výšku.

Zaverem docházejí síly tak se kocham a fotím.

Tady už jsou stopy sněhu výraznější, jde vidět že jedu na sever😆.

A konečně vrchol.

Fotim co se dá.
Navlékání si všechno co mám. Vypadá že přichází déšť.

Pak mě tohle cvrkne do očí a já vím že už dál nejedu😊.

Delam si pohodu a venku se něco začíná dít.
 
Ujeto 96km, Nastoupáno 2453m

Komentáře

  1. Takové boudičky jsou cyklistovým nebem. A tahle má i kadibudku! (Aspoň ten koš vpravo tak vypadá).
    Držím palce! c.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Záznam trasy a můj výlet v číslech

1. den

17. den