3. den

Vlhký stan, ráno v údolí, slunce schované za horami. Nacpu mokrý stan do tašky, posnidam sušenky a vyrážím. Že začátku mírné stoupání až do městečka, tam si dávám druhou snídani.

Dojím dortík a už vím že to bude jen stoupat až do 2800 do sedla Col de la bonette.

Stoupání není prudké ale na můj vkus dlouhé.

Tady už se to vlní nahoru až do nebes.

Vyhledy jsou parádní, už mi není ani takové vedro, v té nadmořské výšce se citelne ochladilo a pofukuje vetrik.

No počasí jak namalované.

Poslednich 100 výškových metrů šlo do tuhého, cesta byla prudší a já jsem funel jak lokomotiva.

Na vrcholu bylo šílené moc motorkářů, tak jsem se najedl a frčel dolů. Pohodu jsem si mezi nastartovanými motorkami neudělal.

Cesta dolů už byla za odměnu. Dole jsem si chtěl dát v restauraci něco dobrého. Prý nevaří, ale můžu si dát pizzu z automatu. Neprotestoval jsem, ale měl jsem, nebyla dobrá. Pizzu jsem do sebe násilím tlačil a cítil jsem se dost vyčerpaně a uvařeně. Odpočíval jsem a u rozjedeme pizzy se snažil dostat z Britishairways kompenzaci za zpoždění.

Nicmene pokračují dál, další sedelko přede mnou.

Tady už jsem skoro nahoře. Nohy byly unavené ale doklepal jsem to.

Sjezd za západu slunce, to byla nefalšovaná nádhera.

Ujeto: 107km, Nastoupáno: 2870m

https://maps.suunto.com/move/michaelmachacek570/6692e2bdf98faf2c9d5731f3