2. den
Ráno byla všude mlha a nechtělo se mi že stanu.
Tady už mlha opadá nezbývá nic než vyrazit.
Cesticka nicméně krásná.
Krasne se to vlní do kopce.
Kostelik na skále, malá pauza a jedu dál.
Uz při cestě mi začalo pršet, tak výhledy nebyly.
Niž už to bylo zase hezké.
Dole mě čekal slejvak, tak jsem si dal pauzu na lavičce v zastávce. Bylo teplo, tak jsem se jen v mokrých vecech natáhl a bum na chvíli jsem usnul. 😆
Stoupam na druhé sedlo. Ty tahle kopce mi dávají co proto.
Nahore opět prší, tak jedu dolů.
Niz už je to lepší.
Krasa střídá nádheru a já jedu pořad dolů.
Pomalu odjíždím dolů a pak mírně stoupání do kempu. Zítra mě čeká nejvyšší bod celé výpravy, tak snad bude krásně.
Projizdim trasou kde pojede TdF přípravy jsou vidět všude.
Spal jsem na hoře, tak sem si sjel do městečka do pekárny pro pizzu a něco sladkého, ideální start.
Jenže pak se cesta zvedla na první pořádné sedlo a kombinace mlhy a vedra byla vražedná. Lilo ze mě a z vody co jsem pil po litrech už mi bylo divně.
Potkávám tu cyklisty nabalene spíš méně, ale taky tu jsou. Všechny aktivně zdravím a i bych si popovídal, ale zatím mě všichni ignorovali. Sociálního kontaktu jsem měl v Americké pustině více než tady mezi lidma 😄.
Záznam trasy
https://maps.suunto.com/move/michaelmachacek570/66918c0cad6e103cb001ddab
Katuška říká, že v Norsku to bude se sociálními kontakty lepší. Alespoň my jsme si s jedním expedičníkem povídali (moc jich ve vnitrozemí nebylo). A s námi si povídali i místní. Držím palce!
OdpovědětVymazat