Den 37

Vstavam a opet si uzivam cil. 

Stan pred hranicnim prechodem.

Ano i dratek z klicni kosti jel se mnou. Mel jsem tady jet uz loni, ale ma blbost tomu zabranila.

 Talisman pro stesti od mamky me taky chranil a zdarne mi pomohl do cile.

Tady jeste cilova cyklisticka klasika.

Vyrazim domu, opet zacina foukat. Vitr je bocni ale jakmile to otocim na El paso, tak to bude čistý protivitr. Odpocivam v Hachite a rikam si, tak to bude jeste tvrde. Dostavam nabidky pomoci s kontakty na mistni. V hlave si stanovim, ze muzu jet jeste dnes do vecera a zitra taky dopoledne a az pak muzu zacnu resit pripadnou pomoc. Takze jsem narosto klidny. Vyrazim na cestu. V tom protivetru to fakt moc nejede, statistika pocasi hovori, ze bych mel mit vitr v zadech no a nemam. Busim do pedalu a jedu 13-16km/h. Po cca 30km kdy jedu po silnici pristaviu me auto. Uz kolo na zadnim nosici ma a ridic povida: Nepotrebuje tady nekdo svest do El Pasa? Rikam to teda jo!

Sebehne se to silene rychle, najednou sedim v aute mam studene pivko v ruce a je konec.

Uz zadne buseni do pedalu. Vezou me do motelu, maji pro me i krabici, lepici pasku, vlastne vse. Vedeli o mne z Trackleaders a taky se o Michael from Czechia tak nejak uz vi za tech 4300+ km.

Jsem v motelu peru veci, tasky, boty. Davam se dokupy pred odletem.

Ujeto 104.2km nastoupano 181m