Den 32

Obcas me budi projizdejici auto, ale stejne chci vstat pred vychodem slunce. Mam obavy aby nefoukal protivitr a to bych jel na te planine vecnost.

Spim jen tam pohozeny na halde sterku vedle cesty. Nestavim stan, neresim nic. Vecere byla 1l cokoladoveho mleka. Snidane druhy litr. Maji tady 2l baleni. Idealni takhle na kolo! :-D

Po ceste mi svita a zacina jemne pofukovat protivitr. Ma trasa se za chvili otoci tak si rikam ze by to pak mohlo byt do zad.

Kdyz jedu v kanonech, tak je vedro jak v pekle. Leje ze me a ja leji vodu do sebe.

Trasa je to pro me zajimava, porad se rozhlizim pres kapky potu na rasach.

V tunelu jsem nasel jediny stin za cely den. Rozbaluji si bufet a davam si pauzu.

Obcas jsou cesty nekonecne dlouhe. Dnes chci byt brzy ve meste Grants. Objednavam si ubytovani, chci se dospat, umyt kolo a seridit prehazovacky a hlavne ze sebe udelat cloveka. 

Prichazi bourka. Vitr se ruzne toci. Kdyz fouka bocni vitr, dava to zabrat. Kdyz projede jeste velky americky kamion tak je to hukot. Nastesti jich tu moc neni. Celkove tu nikdo moc neni. Je teplo, dest neresim, jedu.

Dojizdim do mesta. Jedu chvili po zname Route 66. Dost to tady upada. Doby nejvetsi slavy jsou asi pryc. Cekam na prejezdu nez prejede vlak. Je to silene dlouhý nakladni vlak 6 lokomotiv a vagony jsem nepocital. Tak velke cislo bych ani stejne nedal. Kazdopadne jsem v ubytovani. Jim v posteli a jsem spoko. Zitra mam domluveny sraz s jednim cyklistou v Pie Town. Pro me by to nemel byt dlouhy den.

Tlaceni do toho podledniho kopce Polvadera a Mesa mi znicilo plosky nohou. Asi po tech 30+ dnech vareni noh v botach a tlaceni do kopce se mi udelaly puchyre a hodne blbe se mi chodi. Nastesti jsem tu na kole :-D doufam ze uz nebudu muset moc tlacit. 

Pro jistotu tady davam jeste profil at vite kde jsem a o cem byla rec.

Jeste tabulka jestli stiham. Drzim se cca prumerneho tempa. (dny tam pocitam jinak) Snad se teren nezhorší nebo na moc nezpomalim, uz moc prostoru neni.

Ujeto 142.8km nastoupano 857m.