Den 22

Probouzim se s mirnou kocovinou. Davam si kafe a uzivam si vyhled z terasy. Vyuzivam wifiny a volam s rodici.

Pote jdu na snidani, kde dostavam vajicka, omeletu a vse zalevam javorovym sirupem. Pomalu se balim, ostatni me premlouvaji at si dam den volno, laka me to hodne zustat tady v raji jeste chvili, ale odolavam a vyrazim pred polednem do kopcu.

Cesta se postupne porad zveda ale ja plny energie odhodlane stoupam.

Zaverem je sedlo hodne prudke a cesta je kamenita. Tlacim vesele kolo vzhuru.

Octnu se nahore a cesta dolu mi dava zabrat znatelne vice. Velke kameny a mezi tim prach, pisek a volny sterk. Dojizdim dolu ma normalni cestu jsem rad. V tom na me troubi auto a ze pry je Mexiko za rohem. Smejeme se a preji mi hezkou cestu.

U cesty si koupim od deti limonadu a rikam si takze se to opravdu deje, neni to jen ve filmech. Ve meste nakupuji jidlo a pokracuji dale.

Po krasnem asfaltu to jede a ja si uzivam vyhledy.

Stmiva se, nasazuji blikacku a svetla. Rikam si za chvili to zabalim. Jenze jsem se ocitl v oblasti se souktomymi pozemky, tak jedu dlouho do noci. Dojizdim do sedla kde je kemp a konecne uleham.

Ujeto 143km nastoupano 1913m