Den 15

Slunce me probouzi a mam dost naladu pod psa. Zacinam si smrdet a lidi rano se me ptaji jak se mam a kam jedu a ze jsem prijel pozde a ze meli stravh ze jsem medved. Odpovidam strucne balim se a rikam si potrebuji pauzu.

Nicmene vyrazim, nohy me moc neposlouchaji ale slapu. Do maleho sedelka tlacim, sle hlavne se pohybuji v pred.

Za sedelkem zjistim ze uz opoustom Wayoming a jsem v Idaho. Foti me symaticky chlapik, chvali me, preje mi mnoho sil a ja jedu dal. Nalada se zlepsuje.

Okoli je krase a ja bych mel za chvili dojet k cerpaci stanici. 

Zacina prset, ja zrychlu a rikam si snad to vyjde a preckam dest nekde u jidla.

Modlidby byly vysliseny, jeste nejsem moc mokry a vidim Subway. Opet do sebe laduji neskutecne mnozstvi limonad vsech druhu. Jedny velkoi vagetu zhltnu hned s ibednavam si dalsi s nazvem Monster a tu si vlozim do batohu. Vedle benzinky je obchod s potravinami nakupuji si jídlo a razem zjistuji, ze jsem zase spokojeny cyklista. 

Spokojemu cyklistovi se sice zhorsil teren a borilo se mu obtezkane kolo jidlem a pitim do sterku, ale na 1:1 prevod to nejak jelo. Navic, kdyz byl splin, tasil jsem bagetu z baglu, ukousl si kus a vse bylo zase v zenu.

Tady jsem porve upadl. Chtel jsem rychle otocit mimo kaluz, ale jak to vylo na sterku, tak jsem se vymlel na koleno a na ruku. Ja ziju kolo take, ukusuji bagety a davam na vrch kyslele gumidky a pomalu pokracuji dal.

Pokracuji pomalu po sterkove ceste. Bylo to byvale kolejiste, takze rovne. Mohlo by to tam jet rychle ale to by tam nesmel byt volny sterkopisek.

Zbytky zeletnicniho tunelu.

Cesticka vedle srazu do reky.

Pomalu se blizim ke kempu. Vyuzivam toho ze konecne dojizdim za svetla. Koupi se v rece, perunsi obleceni, oblekam si ciste. Najednou prijde naprosty zen. Dojidam bagetu na brehu a uzivam si moment. Kdyz dojedu do kempu, hned me odchytava borec, prohodi par slov a zve me na pivo. Kemp je zda se plny, ale ani se nestiham porozhlidnout a parta cyklistu me zve k sobě na sve zaplacené misto. Po chvili prichazi puvodni borec s pivkama v ruce a pry ze si zaslouzime. Prichazi dalsi z jeho party domasi nam jabka ostatni ovoce a jidlo. Nadsene prijmame a kecame o trase a jake to je jet tuhletu GDMBR. Zvou nas i rano ma snidani. Rano jsme ze! A byla skvela. Super promena nad od rana, kdy to bylo velky spatny az po vecer, kde jsem zazival ten supr pocit, ze je vse tak jak ma byt.

Ujeto 109.1km nastoupano 379m.