Den 6

V planu bylo dojet do Whitefish jeste na večeři, proto jsme měli na můj vkus dost tvrde tempo s ja vlal za klukama a snazil se at mi neujedou. Ten den jsme potrebovali zdolat dva velke kopce.

Den zacal krasnym asfaltem, ktery pak brzy presel ve velke kameny. 
Na vrcholku prvniho kopce. Bylo vedro, cesta z volneho kameni.

Obcas se otevíraly neskutecne výhledy.
Tady uz jsem na vrcholu druheho kopce.


Tady uz vykukuje jezero Whitefish a uz to mame kousek.

S klukama Scottem a Erickem se loucim, ti konci tady, nasli mi ubytovani a ka jdu na motel.

Zjistim ze Motel vlastni sympaticka Ceska, zve me na pivko a kecame do večera. Svet je maly.

Ujeto 128.1km a nastoupano 1582m

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

17. den

Obrázek
Moc dobře jsem se nevyspal, komáři a jiné mušky mě chtěli snad vycucnout celého. Vedle těch přístřešku je i taková škola, kde jo voda. Umyju se pod kohoutkem, dotankuji do bidonu vodu a vyrážím. Když jsem si obouval cykloboty, říkám si ta voda jim nesvědčí, vypadají už hrozně. Musím si je umýt a pak nechat proschnout. Vyjizdim na sotolinovy nasep a jede to hezky. Občas vyruším hejna ptáků a ty kolem mě létají. Tady u chrámu na sluníčku svačim a zouvam si boty aby proschly. Zjišťuji že jsem si tam nohou ve vnitr boty rozmačkal slimáka. Nechutnost bot dosahují o level výše. Cesticky supr, když jsou schované tak na mě nefouká, jinak fouká dost z boku a protivítr.  Tady už za dunou bude moře. Pauzicka a osvěžení. Asfalt jen pro mě na dlouho. Pak se cesta stačí a začne supr krásná pěšinka, trasu si užívám. V mokřadech kolem se odráží zapadající slunko luxus. Domecky s doškovou střechou zapadají do okoli. Jedu i takhle lesíkem na závěr. To už spěchám na místo kde to dneska za...
Další informace

Záznam trasy a můj výlet v číslech

Obrázek
Z cesty už jsem delší dobu zpátky v realitě, ale k psaní blogu už se nedostávám. Nasdílím tady alespoň trasu pokud by se chtěl někdo inspirovat a také jsem si pro sebe vykreslil pár grafů. Zde jsou nakopírovány všechny záznamy z hodinek po jednotlivých dnech. https://mapy.cz/s/febugegasa Na mapě Evropy vypadá trasa opravdu jako pořádný had :-D. Graf reálné dosažené nadmořské výšky. Nejvyšší bod Col de la Bonette 2805 m.n.m. a nejnižším místem je podmořský tunel v Norsku 214 m.p.m. Zajímavé jak mezi 1000 km a 1100 km jedu kolem Rýna a nadmořská výška hezky pomalu klesá.  Denní ujeté vzdálenosti, maximálně jsem ujel mírně přes 250 km. Celková ujetá vzdálenost na trasa byla 5 399,8 km. Histogram četnosti ujetých vzdáleností. Nejčastěji jsem ujel mezi 140-160 km za den. Nad 200 km za den jsem ujel 4krát. Denní nastoupané metry. Mezi 10-20dnem to byla skoro rovinka.  Celkově jsem nastoupal 51 343 m.   Počet hodin, které jsem strávil čistě šlapáním, jsou mírně menší než mi...
Další informace

1. den

Obrázek
Letadlo mi letí v 7, tak musím brzo vstávat, nechce se mi z postele. Nasednu na metro, přijde mi vtipné malé a staré. Na letišti fronta všude moc lidí, jsem rád že stiham otevření gatu. Let proběhne v pohodě a pak u pasu napjatě čekám jestli budu mít na čem jet. Mam! Vrhnu se na složení kola a u toho ze mě leje. V Nice je neskutečně vedro. Po cca hodině může dobrodružství začít. Začíná hned koupáním, prostě správná dovolená. Povede tudy Tour de France, přípravy jsou vidět všude. Cesta kolem pobřeží se mírně vlní a já se kocham mořem. Monako jsem nakonec jen projel, všude hromada aut, lidí a vedro! Už se pomalu vydávám do hor, cesta stoupá a mě je neskutečně vedro. Začal jsem výlet zkušeně. Nenamazal jsem se opakovacím krémem a jsem mírně spálený a cítím se upečený zevnitř. Snažím se doplnit tekutiny co to jde. Prvních pár dní to bude totiž pořád do kopce a z kopce. Navíc jsem si říkal že v tom vedru poj...
Další informace